Narodil jsem se v Lubech, městečku v Západních Čechách s bohatou houslařskou tradicí. Už v dětství jsem rád sledoval svého dědečka, jenž miloval práci se dřevem. Postupem času byl můj zájem o různé vyřezávání a tvoření ze dřeva stále větší. Můj dědeček byl velmi zručný a spoustu mě toho naučil. To mne nakonec přivedlo až ke stavbě hudebních nástrojů, kterou jsem se rozhodl studovat po ukončení základní školní docházky . Houslařskou školu jsem pod vedením Karla Zadražila a Emila Lupače - mistrů houslařů - úspěšně dokončil jako nejlepší absolvent ročníku. První nástroj, který jsem tehdy jako student vyrobil, mám doma vystavený a pokaždé, když se na něj podívám, jsem pyšný na to co jsem dokázal.
Od roku 1994 stavím pod svým jménem mistrovské nástroje, které zakotvili takřka po celém světě. V houslařském umění jsem se zdokonaloval za přispění mistrů houslařů Jana Poetzla, Arpáda Šivaka, Michaela van Berkuma nebo Eduarda Schwena.
Účast na různých houslařských soutěží, například v německém Mittenwaldu, italské Cremoně, ale také doma v českém Náchodě a Praze mi přinesla mnoho dalších skvělých zkušeností, které mě velmi obohatili a mohl jsem dále rozvíjet svůj um v tomto řemesle.
Tónovou kvalitu svých houslí, viol a cell jsem vždy konzultoval s profesory Pražské konzervatoře a členy Dvořákova kvarteta. Nástroje , které zůstali v našich úžasných Čechách, hraje spousta mladých a talentovaných muzikantů jako jsou například: Anna Skálová, Jan Macečko, Jakub Junek nebo Markéta Dominikusová. V roce 2008 jsem úspěšně složil mistrovské zkoušky a se stal členem Kruhu umělců houslařů.
V letech 2009 - 2012 jsem věnoval nástroje ,,Houslové akademii Václava Hudečka´´ v Luhačovicích pro nejlepšího studenta, který byl po čtrnáctidenních kurzech hry na housle vyhlášen na závěrečném Galakoncertě. Je to skvělý pocit, protože nic Vás nenaplňuje víc, než to, že můžete někomu udělat obrovskou radost.
Za přínos v oblasti hudby a odvádění kvalitní práce umělecké práce si mne Word Society Corporation v roce 2012 vybrala a zapsala do své encyklopedie osobností ,, Who is Who´´
Rok 2014 byl stěžejní. Na mezinárodní houslařské soutěži v Moskvě se mé dva nástroje umístili na úžasném třetím a čtvrtém místě v kategorii „Imitace starých nástrojů“. Tentýž rok jsem se účastnil tónových přehrávkách v Chebu, třetí místo za tónovou kvalitu nástrojů byl další velký úspěch a aby toho nebylo málo ,v ten samý rok jsem vyhrál soutěž ,,Živnostník roku 2014´´.
Po celou svou dosavadní kariéru spolupracuji taktéž s významnou německou firmou Streichinstrumente Berndt&Marx OHG.
Mistrovské nástroje stavím ručně podle starých technologií společně se svým synem, který mě v tomto oboru velmi zdatně následuje . Vrchní i spodní deska a krk jsou kompletně ručně opracované. Na nástroje je používán 30 let starý přírodně sušený materiál jako je italský smrk a bosenský javor, který si sami vybíráme. Lak je namíchaný podle sto let staré italské receptury za použití čistě přírodních pryskyřic. Pro stavbu houslí používám převážně modely Stradivari a Guarneri del Gesu, ale samozřejmě není problém na přání postavit i model jiný.
Vyrobit nástroj, na který bude někdo s radostí hrát a předávat tu radost dál je to největší zadostiučinění, které člověka opravdu naplňuje a ví, že tady po něm jednou něco krásného s jeho jménem zůstane.
Váš Petr Rácz
Narodil jsem se v Lubech jako prvorozený syn Petra Rácze a následuji ho v jeho stopách už od raného věku. Jako malého kluka mne zajímalo co táta v dílně pořád dělá. Nehnul jsem se tam odtud, dokud tam byl. Motal jsem se mu pod nohami a překážel při práci na nástrojích. V mých dětských očích jsem věděl, že tohle řemeslo chci také dělat. Nejdříve jsem začal, asi jako skoro každý malý kluk, stavět modely lodí a autíček ze dřeva a v průběhu času mě konečně táta nechal pracovat i na houslích. Již v 11 letech jsem si postavil svůj první nástroj, který dodnes mám na památku.
Po ukončení základní školní docházky jsem neváhal a ihned podal přihlášku na houslařskou školu v Chebu. Tam jsem studoval jako nejlepší student ročníku a i proto mne v roce 2011 nadace Schola Ludus ocenila za mimořádné výsledky ve studiu.
V roce 2013 jsem dostal velmi zajímavou nabídku a to zúčastnit se zahraniční stáže v americkém Anchorage. Dostal jsem nějaký čas na rozmyšlenou, jestli se stáže chci zúčastnit nebo ne, ale ten jsem vůbec nepotřeboval. Rozhodl jsem se okamžitě, že tuto příležitost nemohu propásnout. Taková příležitost přeci přijde pouze jednou za život. A tak jsem jako sedmnáctiletý odletěl na tři měsíce sám do Ameriky. Bez větší znalosti jazyka, první let letadlem, nikoho jsem tam neznal, ale vše dopadlo velmi dobře a já se do Anchorage ještě další tři roky vracel. Získal jsem tam spoustu nových poznatků a zkušeností pro stavbu a restaurování smyčcových hudebních nástrojů. Dokonce jsem tam i pár svých nástrojů prodal.
Z Ameriky se kvalita mých nástrojů rozkřikla do celého světa a tak se několik z nich usadilo i v Asii a také celé střední Evropě. U nás v Čechách si můj nástroj zamilovala talentovaná mladá houslistka Miriam Magdaléna Haniková, která na něj nedá dopustit.
Také jsem se zúčastnil mezinárodní houslařské soutěže v Praze. Neměl jsem žádná velká očekávání. Přeci jen já, takové mladé ucho mezi mistry tohoto oboru z celého světa. I přesto jsem z této soutěže odjížděl s velkým potěšením. Uznání od houslařských kapacit za skvěle odvedenou práci bylo více než potěšující. Velký úspěch jsem zaznamenal i na Houslových přehrávkách , kde jsem se umístil první rok na krásném 2.místě a o rok později na 3.místě.
V roce 2016 jsem také začal spolupracovat s významnou německou firmou Berndt&Marx OHG. Podílením se na jejich technologii výroby mi také dalo obrovské zkušenosti, které jsou k nezaplacení.
Své mistrovské nástroje stavím výhradně ručně podle technologií starých mistrů houslařů a za vedení mého otce, který je pro mne dodnes velkým vzorem. Pro jejich stavbu používám nejvíce modely A.Stradivari, Guarneri del Gesú a nebo Domenico Montagnana. Vrchní i spodní deska a krk kompletně ručně opracovávám bez použití jakékoliv moderní technologie či strojů. V naší dílně používáme pro mistrovské nástroje 30let starý, přírodně sušený materiál. Sami si vybíráme to nejlepší rezonanční dřevo a jak je již známo, pro výrobu smyčcových hudebních nástrojů využíváme nejvíce italský smrk a bosenský javor. Také si mícháme svůj vlastní lak podle sto let staré italské receptury, kde se používají čistě přírodní pryskyřice. Tvořivost v tomto řemesle mne nepřestává udivovat. Pořád dokola se musím učit novým věcem.
Vyrábím nástroje, které někomu dělají radost a daní muzikanti, díky mým nástrojům, dělají radost dál svým posluchačům. Vytvářím něco co má hlavu a patu a to mne vnitřně naplňuje. Jsem rád, že tu po mně můžou zůstat nástroje, které ponesou mé jméno.
Váš Michal Rácz
Začátky houslařství v Lubech ( Schönbach ) se datují k první polovině 17. století. Nejstarším dochovaným nástrojem je viola od Johanna Adama Pöpela s datem 1664. J.A.Pöpel byl prvním známým houslařem v Lubech a zakladatel Cechu houslařů v Markneukirchenu.
V 18. století v Lubech pracovalo více než 40 houslařů. V té době vznikla takzvaná Schönbašská (Lubská) houslařská škola, za jejímž zrodem stáli houslařské rodiny Plachtů, Sandnerů a Hoyerů.
V první polovině 19. století zde začíná vzrůstat manufakturní výroba, která vrhá špatné světlo na výrobu mistrovských nástrojů a odsouvá jí do pozadí.Výroba mistrovských nástrojů ale nikdy úplně neskončila.
V létě roku 1926 byl odhalen houslařský pomník, který vzdává hold všem neznámým houslařům a výrobcům hudebních nástrojů, jenž se zasloužili o rozvoj tohoto řemesla na Lubsku.
Po druhé světové válce odchází většina houslařů německé národnosti zpět do své vlasti,kde zakládají své nové dílny. Schönbach byl přejmenován na Luby.
V roce 1948 byly manufaktury znárodněny a sjednoceny do velkého podniku s názvem Cremona.Pod tímto závodem musí pracovat i mistři houslaři.
V roce 1989 byla Cremona zprivatizována a přejmenována na Strunal. Opět vznikají malé manufaktury a mistři houslaři se osamostatňují.
Závěrem je třeba říci, že tento stručný a jednoduchý výčet nemůže úplně pokrýt celou, mnohem bohatší historii houslařské výroby na Lubsku.